Pěstování hlíznatých begonií z výsevu

Mladé rostliny (semenáče) sázíme v dubnu a květnu do hrnků, truhlíků či do volné půdy.ať už do skleníků, pařeniště či volných záhonů s možností přistínění a chráníme je proti pozdním mrazíkům. Velikost rostlin je ve fázi dvou až tří pravých listů.
Begonie vyžadují dobrou drenáž. Pro hrnkování je vhodná následující směs: 4 díly listovky, 1 díl zahradní zeminy a 1díl písku. Listovku lze dobře nahradit jakoukoliv směsí pro hrnkové rostliny s Ph do 5,5 (mírně kyselá) nejlépe pro petúnie či surfinie.

Pro venkovní výsadby je to podobné. Pokud máme těžkou půdu, přidáme písek, rovněž přidáme rašelinu, listovku nebo podobný materiál. Organický hnůj je vhodný zetlelý a dobře promíchaný. U hrnkových a truhlíkových kultur se nám osvědčilo přidávat při sázení sušený slepičí trus(opatrně na popálení) či fermentovaný hnůj nebo granulovaný hnůj. Celkově se dá říci, že begoniím prospívá pravidelné přihnojování buď tekutými nebo jinými dostupnými hnojivy s větším podílem fosforu a drasla.

Zalévání je jeden z nejdůležitějších faktorů pro úspěšné pěstování.Nejběžnější chybou je přelévání a naopak. Množství potřebné vody je závislé na velikosti rostliny a kontejneru. Přibližné pravidlo zní: zalévat dostatečně, ale až v okamžiku, kdy povrch půdy začíná vysychat.

Begonie je královnou stinných a polostinných míst, což jasně vystihuje její nároky na stanoviště. Všeobecně platí, že čím užší má listy, tím více přímého slunečního svitu snese. Co begonie nesnáší, je přímý sluneční úpal s výjimkou některých drobnokvětých. V přílišném stínu dochází k příliš bujnému růstu listů a slabému nebo žádnému kvetení.

Tedy platí: čím více slunečního světla získá begonie bez popálení, tím větší a bohatší budou její květy. Na venkovních záhonech se velmi osvědčily stínovací rohože či juta. Chorobami a škůdci trpí begonie poměrně málo. Padlí je nerozšířenější chorobou a i zde platí, že lepší je prevence nežli léčení. Pravidelné větrání skleníků, nebo pařenišť by mělo být neodmyslitelnou součástí pěstebního postupu.

Při prvních náznacích choroby je nutné porost ošetřit přípravkem značky ORTIVA nebo DISCUS. Další častou chorobou je bakteriová hniloba(při trvalém přemokření). Osvědčenými značkami přípravků jsou KUPRIKOL, CHINOSOL a nov.FUNGURAN.
Bortritida je třetím onemocněním ohrožujícím begonie. V tomto případě je vhodnou značkou přípravku ROVRAL, RONILAN, TELDOR nebo TRICHODEX. Naše zkušenosti ukazují, že ohroženy jsou zejména begonie ve sklenících s nedostatečným větráním. Begonie umístěné venku není nutné prakticky po celou dobu vegetace chemicky ošetřovat.

V posledních letech se objevil staronový (dovozový), nenápadný a o to nebezpečnější škůdce roztočík rodu Tarsonemidae. Pouhým okem je neviditelný, ale příznaky při silném napadení vykazují vadnutí či deformace listů i poupat a jejich korkovatění. Doporučené přípravky - VERTIMEC, MAGUS či SANMITE (doporučuji až dvojnásobnou dávku). Je nutné postřik po 7 - 8 dnech opakovat!

Bílé larvy Lalokonosce Rýhovaného jsou dalším obtížným škůdcem našich zahrad. U begonií napadá a vyžírá hlízu. Vhodná je aplikace dravými hlísticemi (biol. ochrana), nebo zálivkou přípravkem MOSPILAN (dvojnásobná dávka) a to 2-3 krát za léto nebo př.CALIPSO. Vhodná je kombinace večerního sběru brouků s biologickou ochranou(je hostitelem řady zahr.trvalek a keřů).